Fligna je v tom, že jsem (jsme?) líný něco opravdu pro to dělat. Dortíky, ach…!! uzený, hmm…!!! Běhat? Max. na vlak. Poslední jídlo v 17,00? A co pak? To mám jít rovnou spát? Dcera mě peskuje takřka denně Mami, tak už něco dělej!
Další věc je ta, že nechápu, kde shánějí oblečení ženský, který jsou širší než já. Mám 42 a to bývá poslední velikost, kterou ve spoustě obchodů (cenově přijatelných) vedou. U Marks&Spencer nakupuji akorát tehdy, když dostanu mimořádnou odměnu.