Nařízení služební cesty Prosím o radu, pracovní smlouvu mám uzavřenou v roce 2010, pracuji jako obchodník, po pracovní neschopnosti se mě zaměstnavatel - majitel a.s. rozhodl "zbavit" ovšem na jeho dohodu o ukončení pracovního poměru v den nástupu po ukončení PN jsem nepřistoupil a řekl mu, že pokud má na mém místě jiného zaměstance, tak pochopím výpověď z důvodu nadbytečnosti. Po všem vyhrožování především ze strany jeho právníka, když jsem neustoupil mi tedy sdělil, že se mám na co těšit a že si mám sbalit své věci v kanceláři a budu jen jezdit na služební cesty. Ovšem ne služebním nebo soukromým autem jak bylo zvykem, ale pouze autobusem, MHD a vlakem. Ve smlouvě mám jediný odstavec, týkající se sl. cest a to tento: "Pracovní cesta: smluvní strany se ve smyslu §38 ZP dohodly, že zaměstnanec bude po dobu nezbytné potřeby vysílán na pracovní cesty. Zaměstanec bude na pracovní cestě vykonávat práci podle pokynů vedoucího zaměstance, který ho na pracovní cstu vyšle." Ovšem v ZP se §38 netýká pracovní cesty, to přeci řeší §42. Nevím tedy, jak se bránit, jestli tedy toto je udělení souhlasu s pracovní cestou nebo mohu pracovní cesty odmítnout. Dříve jsem na prac. cesty jezdil soukr. autem, vystavoval jsem řádný cestovní doklad a mé výdaje mi byly propláceny.

Dobrý den, ve Vaší pracovní smlouvě jste souhlasil s vysíláním na pracovní cesty, čili zaměstnavatel má právo Vás na pracovní cesty vysílat a i určit způsob dopravy. V případě, že použijete z jiného než zdravotního důvodu jiný druh dopravního prostředku než Vám zaměstnavatel určil, nevzniká Vám právní nárok na zaplacení jízdného. Konkrétní úpravu cestovních náhrad najdete v zákoně č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.